Historie střeleckého sportu v Opavě 1951-1990
Dne 4. listopadu 1951 byla ustavená československá branná organizace Svazarm neboli Svaz pro spolupráci s armádou. Svazarm sdružoval zájemce o některé odbornosti (mezi jinými i zájemce o sportovní střelbu), které mohly pracovat pouze pod jeho hlavičkou v základních organizacích.
Krátce po založení Základní organizace (ZO) Svazarmu v Opavě byl ustaven i střelecký klub, který se po překonání počátečních potíží poměrně brzy stabilizoval. Zpočátku se výcviku sportovní střelby věnovali puškaři a pistoláři společně z obou druhů zbraní, dlouhých i krátkých, později se však střelci specializovali buď na střelbu z pušky, nebo pistole.
Členskou základnu ZO Svazarmu tvořilo asi 28 puškařů a asi 10 pistolářů. V začátcích činnosti nebyly podmínky pro trénink i soutěžní sportovní střelbu nebyly nejlepší. Chybělo materiální zabezpečení a také kvalita zbraní, nebyla na takové úrovni, která by zajišťovala opravdu kvalitní a rychlý růst. Byl nedostatek trenérů, cvičitelů a rozhodčích. Trénovalo se 2x týdně na nekryté vojenské střelnici v Gottwaldových sadech (dnes Městské sady) a veškerý materiál bylo nutno na střelnici donášet a zpět zase odnášet do skladu. Používané zbraně byly pouze tuzemské výroby s velmi průměrným výkonem – pistole pouze typu Drulov nebo Pavlíček a pušky modely ZKM 451 – lehký typ pro střelbu s otevřenými mířidly, nebo ZKM 455 – těžší typ pro střelbu s dioptrickými mířidly na terče mezinárodního typu. Rovněž střelivo bylo pouze československé výroby, ale bylo poměrně kvalitní.
I přes obtíže v tréninku se opavští střelci poměrně brzy vypracovali a začali se úspěšně umísťovat v soutěžích. V průběhu 50. let několikrát vyhráli krajské přebory, 3x krajskou ligu družstev. Ke konci padesátých let už měl klub asi 9 střelců s I. výkonnostní třídou. Mnoho práce ve výchově začátečníků tehdy odvedli přední střelci – puškaři Vaňhárek, Brodský, Hudeček, Vaňhárková; mezi pistoláři to byli především Nytra Karel starší jeho synové Karel a Jaroslav, dr. Tesař, dr. Holubec, Říčná. Dva členové klubu, pistoláři Karel Nytra starší a dr. Holubec byli v letech 1956 – 1958 státními reprezentanty a zúčastnili se mezinárodních závodů v Polsku, NDR, Maďarsku.
V roce 1956 byla stará vojenská střelnice v Gottwaldových sadech zrušena a byla uzavřena s Okresním mysliveckým svazem v Opavě smlouva o využívání střelnice „Latarna“. To již byl kvalitativní pokrok, protože střelnice byla krytá s pevnou a rovnou podlahou a střelci měli k dispozici i dřevěnou boudu, která sloužila jako šatna a sklad.
V roce 1956 byly na území Opavy zakládány další střelecké kluby při ZO Svazarmu ČSD, Pozemních staveb, Divadla, Minervy, takže celkový počet opavských střelců stoupl téměř ke stovce. Tito podnikoví střelci nalézali u svých podniků podporu v materiálním zabezpečení z podnikových fondů, měli k dispozici nové zbraně, dalekohledy, apod. Tento stav však trval pouze tři roky.
V roce 1959 byl vytvořen jednotný střelecký klub při městském výboru Svazarmu, kde se sloučily dosud samostatně fungující střelecké kluby. Tento sloučený střelecký klub měl však pouze jen kolem 35 členů, protože část střelců se sloučením střeleckých klubů nesouhlasila a své členství zrušila. Tato skutečnost se ovšem odrazila i v členské základně Svazarmu, a proto v roce 1962 bylo povoleno znovu založit Základní organizace i se střeleckými kluby u továren Ostroj a Minerva a situace se vyvíjela obdobným způsobem jako v roce 1956. V ZO Ostroj byli soustředěni hlavně pistoláři a v ZO Minerva dominovali naopak puškaři.
Klíčovou osobou pro rozvoj střelectví v Opavě byl Karel Nytra senior, který byl jak organizátorem, tak i vynikajícím střelcem. Byl nositelem titulu „Mistr střelby“, reprezentantem, rozhodčím I. třídy, trenérem I. třídy a dlouholetým předsedou střeleckého klubu. Vychoval čtyři státní reprezentanty včetně nejúspěšnějšího sportovního střelce opavské historie „Zasloužilého mistra sportu“ MVDr. Hynka Hromady (*1935 +2012).
Hynek Hromada se do opavského střeleckého klubu ZO Svazarmu v Opavě, jehož členem byl od roku 1953, vrátil po ukončení studií a vojenské prezenční služby v roce 1967 již jako špičkový střelec-reprezentant. Již jako člen opavského střeleckého klubu se zúčastnil několika mistrovství Evropy, mistrovství světa v roce 1966 ve Wiesbadenu v Německu, v roce 1970 ve Phoenixu v Arizoně a o 4 roky později ve švýcarském Thunu. Za svou úspěšnou kariéru získal v letech 1966 ? 1977 na ME a MS celkem 18 seniorských medailí. V libovolné pistoli byl 14. na LOH 1968 v Mexiku a 6. na LOH 1972 v Mnichově. Byl rovněž držitelem nebo spoludržitelem několika československých rekordů. Bohužel pro své vytížení ve státní reprezentaci i v zaměstnání se však nezúčastňoval akcí, které pořádal opavský střelecký klub a nepodílel se tak příliš na výchově nových střelců – pistolářů.
V roce 1965 bylo usnesením ÚV Svazarmu doporučeno okresním výborům Svazarmu, aby byly jednotlivé odbornosti na územích měst sloučeny pod hlavičkou jedné základní organizace, kde by tyto odbornosti tvořily jednotlivé kluby při ZO. Toto sloučení mělo i přes počáteční potíže a třenice svůj kladný přínos. Střelci vytvořili silná družstva, schopná zaujmout opět v okresních, krajských i celostátních soutěžích jedny z nejvyšších příček ve výkonnostním žebříčku.
Pistoláři se probojovali do II. celostátní ligy, kde po několik let obsazovali přední místa, jako např. v roce 1973 v soutěži družstev ve střelbě z libovolné pistole obsadili 3. místo a ve standardní pistoli 4. místo. Také puškaři během tří ročníků krajské ligy obsazovali 2. až 4. místo. Miroslav Zicháček se v roce 1969 stal krajským přeborníkem a na mistrovství ČSR obsadil celkem pěkné 9. místo z 38 střelců z Čech a Moravy.
Těchto výsledků bylo dosaženo i přesto, že koncem 60. let se opět zhoršily tréninkové možnosti opavských střelců. V roce 1967 byla na střelnici „Latarna“ zastavena z příkazu OOVL střelba, jako následek neopatrnosti střelců, nikoliv však svazarmovských. Střelci opavského klubu pak byli nuceni dojíždět na střelnice do Hlučína, Žimrovic i jinde po okolí, což mělo za následek, že mnozí na sportovní střelbu za takových podmínek rezignovali. Po opravě střelnice a schválení balistikem byl po dvou letech opět provoz střelnice na „Latarně“, jež byla v Majetku Okresního výboru českého mysliveckého svazu v Opavě, povolen. Byla sepsána nová smlouva o užívání střelnice se střeleckým klubem při ZO Svazarmu v Opavě, ale členská základna střeleckého klubu byla velmi nízká. V opavském střeleckém klubu ZO Svazarmu zůstali jen ti nejskalnější střelci, 4 pistoláři a 2 puškaři. Tuto nepříznivou situaci znásobilo i úmrtí aktivního předsedy klubu Karla Nitry seniora.
Po jeho odchodu se opavské sportovní střelby ujali dva vynikající sportovní střelci, nositelé výkonnostní třídy „Mistr střelby“ – Miroslav Zicháček (*1938), nově ustavený předseda střeleckého klubu ZO Svazarmu, který aktivizoval především opavské puškaře a Jaroslav Nytra (*1945), který si vzal na starost pistoláře. Oba byli rovněž velmi aktivními členy okresní i krajské střelecké rady a bylo především jejich zásluhou, že opět došlo k rozvoji střeleckého sportu v Opavě. V 70. letech byly na opavské střelnici pořádány okresní přebory v puškových a pistolových disciplínách jak malorážkových, tak i vzduchovkových. Krajských přeborů se pravidelně zúčastňovalo 10 až 12 střelců z Opavy a téměř pravidelně se 3 až 4 dokázali probojovat do celostátních přeborů.
Vedle běžné činnosti v klubu v 70. letech se někteří členové, především paní Hedvika Říčná (*1920), držitelka I. VT a pan Jaroslav Nytra, věnovali i práci s mládeží vedením střeleckého kroužku při Okresním domu pionýrů a mládeže. Pan Miroslav Zicháček vedl po dobu pěti let střelecký kroužek učňů OSP v Opavě.
V roce 1976 již provozovalo sportovní střelbu v Opavě 26 střelců, z toho 5 žen, 4 junioři, 2 dorostenci, 2 členové klubu vykonávali vojenskou prezenční službu a klub měl v evidenci i 41 žáků na školách. Sportovní střelba měla v Opavě velmi vysokou úroveň, o čemž dokazují i výkonnostní třídy členů klubu ZO Svazarmu Opava: 3 členové klubu byli držitelé titulu ?Mistr střelby? (Hynek Hromada, Miroslav Zicháček a Jaroslav Nytra), Hynek Hromada byl současně držitelem čestného titulu ?Zasloužilý mistr sportu?, 6 střelců bylo nositeli I. výkonnostní třídy a 5 střelců mělo II. výkonnostní třídu.
V roce 1976 došlo k některým změnám ve složení střeleckého klubu ZO Svazarmu Opava. Odešli někteří puškaři (J. Přívětivý, B. Mikláš, J. Wolf), aby založili při Okresním stavebním podniku v Opavě novou ZO Svazarmu a převzali vedení střeleckého kroužku při odborném učilišti OSP, který do té doby byl veden M. Zicháčkem.
K zásadní strukturální změně došlo v závěru roku 1977, kdy z klubu odešli spolu s Miroslavem Zicháčkem, dosavadním předsedou, všichni ostatní puškaři, kteří vstoupili do ZO Svazarmu při n. p. Minerva v Opavě, jejíž střelecký klub do té doby dost živořil.
Nicméně v té době již byl aktivizován z popudu ing. Zajíce i další sportovně střelecký klub se zaměřením na puškové disciplíny, jenž přijal název podle podniku Ostroj Opava, který jej v té době finančně podporoval. Předsedou klubu byl jednomyslným hlasováním zvolen Oldřich Gavenda, který spolu s dalšími zakládajícími členy nového klubu, Hrdličkou, Šinclem, Černínem, Pajarem, Matějíčkem a Kožavým, začal střílet také v areálu střelnice na „Latarně“.
Po odchodu puškařů do ZO Svazarmu při podnicích OSP a Minerva tvořili členskou základnu střeleckého klubu ZO Svazarmu Opava pouze pistoláři a předsedkyní klubu byla zvolena Hedvika Říčná, výborná střelkyně a velmi obětavá funkcionářka. I přes poměrně malý počet 9 členů byl klub velmi aktivní. Kromě MVDr. Hynka Hromady se zúčastnili všech kol okresní střelecké ligy a v krajské lize ženské družstvo ve složení Hedvika Říčná, Helena Hromadová, Uhlíková a Kaliničová dokonce zvítězilo a získalo tak postup do celostátní střelecké ligy žen. V celostátní lize roku 1978 si ženské družstvo vedlo velmi úspěšně a ve složení H. Říčná, Š. Halámková a Uhlíková vybojovalo třetí místo. Toto družstvo také za svou sportovní činnost vyhodnoceno jako nejlepší sportovní družstvo okresu Opava za rok 1978.
V roce 1978 se začala individuálně prosazovat nová, mladá členka klubu Šárka Halámková, která právě v tom roce zaznamenala pozoruhodný sportovní růst a jako členka výběru Severomoravského kraje reprezentovala i na mezinárodní soutěži v NDR v Drážďanech, kde dokonce dosáhla výkon, který ji opravňoval nosit titul „Mistr střelby“. Za tyto a další sportovní úspěchy byla jmenována nejlepší střelkyní roku 1978.
Neméně úspěšní byli členové klubu i v roce 1979. Ženské družstvo v celostátní střelecké lize žen obhájilo pěkné třetí místo a renomé klubu zvyšoval svými úspěchy na domácí i mezinárodní scéně nejvšestrannější pistolář té doby, dr. Hynek Hromada.
V roce 1980 dochází ve vedení klubu ke změně, když po dovršení 60ti let odchází z funkce předsedy střeleckého klubu ZO Svazarmu Opava dlouholetá členka Hedvika Říčná, která se nadále soustředila již pouze na práci s mládeží na školách a v ODPM. Vedení střeleckého klubu ZO Svazarmu Opava však i po odchodu H. Říčné zůstává v ženských rukou. Předsedkyní byla zvolena paní Uhlíková.
O střelnici na „Latarně“, která byla v majetku Okresního mysliveckého spolku, se tak v průběhu 80. let musela s myslivci podělit celá řada vyznavačů sportovní střelby z malorážky jak z pistole, tak i z pušky. Základna pistolářů sdružených v ZO Svazarmu v Opavě se v průběhu 80. let nijak výrazně nerozšiřovala, ale přibývalo naopak puškařů v ZO Ostroj Opava. Tento klub měl již po pěti letech svého působení okolo 70 členů.
Jelikož postupem času začaly být na střelnici ?Latarna? problémy s pronájmem areálu, rozhodlo se vedení střeleckého klubu Ostroj Opava vystavět vlastní střelnici na tzv. „Svaté Anně“, na pozemcích bývalé tankové střelnice. Základy nové střelnice, jejíž stavební plány byly velmi smělé, byly položeny v roce 1988. V úvahách bylo, aby samotná střelnice poskytla střeliště pro 40 stavů pro střelbu z kulových zbraní a v patře nad ní měla stát vzduchovková střelnice na 10 metrů a ubytovací zázemí pro střelce. Mimo to bylo v plánech postavit garáže pro dva mikrobusy.
Nicméně nové ekonomické podmínky vzniklé po roce 1989 měly ten důsledek, že se rozsáhlé plány nepodařilo zrealizovat a původní záměr zůstal pouze na papíře. Přesto se dlouholetému předsedovi klubu panu Oldřichu Gavendovi, který jako jediný vytrval po celé období od založení střeleckého klubu až do současnosti, podařilo překonat celou řadu problémů a alespoň část původních stavebních záměrů uskutečnit, byť s velmi omezenými finančními prostředky a spíše svépomocí. Právě jeho zásluhou se může opavská střelnice ?Na svaté Anně? pochlubit malorážkovým střelištěm na 25 stavů s posuvnými lapači, zázemím pro pořádání střeleckých závodů i dalšími drobnými vylepšeními vedoucími ke zlepšení kvality tréninků především mladých střelců i zvýšení úrovně soutěží, které se každoročně na opavské střelnici na ?Sv. Anně? konají.
Opavští puškaři sdružení v ZO Svazarmu Ostroj Opava tak získali možnost dál rozvíjet střelecký sport na vlastní střelnici. Jejich rozhodnutí vybudovat vlastní střelnici přišlo v pravý čas, protože již polovině roku 1990 rozhodlo předsednictvo Okresního výrobu Českého mysliveckého svazu v Opavu o rekonstrukci střelnice na ?Latarně? a dalo výpověď z užívání střeleckému klubu ZO Svazarmu Opava. Důvodem bylo vedle plánované rekonstrukce střelnice i to, že po sametové revoluci v listopadu 1989 byla činnost organizace Svazarmu ukončena. Všechny aktivní střelecké kluby, které střelnici „Latarna“ využívaly, musely během roku 1990 nejen vyklidit veškeré užívané prostory na této střelnici, ale svou činnost ukončit či začít působit nově pod hlavičkou nově vzniklého Českého střeleckého svazu.
Na základě podkladů p. Miroslava Zicháčka a p. Oldřicha Gavendy
zpracoval Ing. Jan Hromada, SSK Opava č. 0126
Opava, září 2012